Adresář neziskovek O neziskovkách 12. 8. 2022
Co jsou to ty neziskovky?
S pojmem neziskovka se dnes, hlavně v médiích, setkáváme stále. Co vlastně znamená? Neziskovka neboli nezisková organizace je organizace, která nevykazuje zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele, ale uplatňuje ho ke svému chodu, rozvoji a naplnění svého poslání. Finance mohou být tedy použity například na propagaci, pronájem kanceláře či na mzdy zaměstnanců, nikoliv k osobním účelům výše zmíněných. Neziskové organizace mohou vyvíjet i vedlejší hospodářskou činnost, ale jen za účelem financování své hlavní činnosti.
A k čemu jsou dobré?
Neziskové organizace mají celou řadu velmi různorodých účelů. Pro jednoduchost si je můžeme rozdělit na několik typů.
Příznačné pro naši kotlinu jsou zájmové organizace. Jsme národem zahrádkářů, turistů, rybářů i nadšených sportovců a není proto divu, že organizace sdružující lidi se společným zájmem jsou u nás zdaleka nejpočetnější. Patří sem například sportovní kluby, zahrádkářské a rybářské spolky atd.
Nadace a nadační fondy jsou organizace filantropické. Jejich zásluhou jsou financovány veřejně prospěšné projekty. Starají se o to, aby se finance od štědrých dárců dostaly tam, kde je nejvíce potřebují.
Speciálním typem jsou advokační organizace. Bojují za práva vymezených skupin či vybraných veřejných zájmů. Patří mezi ně jak lidskoprávní, ekologické a protikorupční organizace, tak ochránci práv spotřebitelů.
A v neposlední řadě jsou tu organizace servisní. Sem patří všechny zdravotnické, humanitární, sociální, kulturní, charitativní a vzdělávací organizace.
Veřejnoprávní nebo nevládní?
To záleží na tom, kdo je zřizovatelem dané organizace. Je-li to veřejnoprávní subjekt, tedy stát, kraj či obec, jedná se o veřejnoprávní neziskovou organizaci a těmi jsou například příspěvkové organizace. Školy, muzea, knihovny nebo divadla patří právě do této kategorie.
Nestátní (nevládní) neziskové organizace (NNO) není zřízena veřejnoprávním subjektem. Je to organizace samosprávná a nezávislá. Často se setkáte i s označením NGO – „non-governmental organization“. Naše činnost je zaměřena právě na tyto organizace.
Jaké jsou právní formy NNO?
Právních forem neziskových organizací je mnoho, ale mezi ty nejčastější patří:
- Zapsaný spolek – z.s., do roku 2014 Občanská sdružení (právní úprava: §214 – §302 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)
- Ústav(právní úprava: §402 – §418 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)
- Obecně prospěšná společnost – o.p.s., nelze již založit, ale stále jsou platné (§3050 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)
- Nadace, nadační fond (právní úprava: §306 – §401 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)
Právní forma NNO se odvíjí od účelu, ke kterému slouží. Zájmové organizace bývají zapsanými spolky. Nadace a nadační fondy, jak již bylo řečeno, jsou organizace filantropické. Obecně prospěšné společnosti a ústavy bývají zpravidla servisní organizace.
Jak založit nevládní neziskovou organizaci
Než se pustíte do zakládání NNO je třeba si ujasnit pár věcí. Není až tak těžké NNO založit, ale udělat to tak, aby naplňovala své poslání, fungovala ekonomicky i lidsky, nabízela kvalitní služby a byla přitažlivá pro dárce, to už je složité. Nejprve se podívejte ve svém okolí, zda nenajdete organizaci s podobným účelem. Nechte se inspirovat, neváhejte se ptát. Zjistěte, zda už vaše vize nenaplňuje jiná neziskovka, ve které byste se mohli stát členem a rozvinout svůj zájem tam. Když zjistíte, že existuje pomyslná „díra na trhu“ můžete začít uvažovat nad založením nové NNO.
V další fázi je třeba si rozmyslet následující:
- vizi a cíle organizace a jaké je její poslání, co nabízí členům, klientům i donátorům,
- způsob financování (budou stačit členské příspěvky, nebo budete žádat o dotace a granty, oslovovat firmy…),
- cílová skupina – senioři, děti, mládež, rodiny s dětmi, ZTP…,
- zázemí – dostupné pro cílovou skupinu,
- lidské zdroje – statutární orgány, zaměstnanci, odborní pracovníci, dobrovolníci apod.
V neposlední řadě je třeba vybrat typ organizace, který bude nejlépe sloužit vámi stanoveným cílům.
Jak založit různé formy NNO
Jak založit nadaci, nadační fond?
Jak zrušit nevládní neziskovou organizaci
Stávající legislativa se snaží ve věci zrušení neziskových organizací vycházet vstříc. Je to z toho důvodu, že dřívější poplatky spojené se zánikem NNO vedly k tomu, že veřejný rejstřík je plný již neaktivních organizací (odhaduje se až 60 000). V případě, že není organizace zatížena dluhy, ani nevlastní žádný majetek, je zrušení jen pouhou formalitou. Nejprve dochází k zrušení organizace – právním jednáním, uplynutím doby, na kterou byla zřízena, rozhodnutím orgánu veřejné moci, dosažením účelu, pro který byla ustanovena, a dalšími způsoby stanovenými zákonem (§168 občanského zákoníku). Následuje její likvidace a až potom zánik spojený s vymazáním z veřejného rejstříku (§185 občanského zákoníku).
Rozhodne-li se organizace dobrovolně pro své zrušení postupuje takto:
- zrušení odsouhlasí orgán, který je určený stanovami organizace,
- dojde ke jmenování likvidátora, fyzické osoby, kterou zvolí statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak (pokud tak není učiněno neodkladně, je likvidátor zvolen soudně (§189 – §191 občanského zákoníku),
- likvidátor zanese do veřejného rejstříku informaci o likvidaci, za název organizace se přidá formulace „v likvidaci“,
- likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého určení,
- likvidátor oznámí vstup do likvidace všem známým věřitelům, aby mohli přihlásit své pohledávky
- likvidátor dále sestaví soupis jmění a zpeněží likvidační podstatu v takové míře, aby mohl splatit dluhy organizace, se zbytkem se naloží dle stanov,
- likvidátor také respektuje, pokud organizace nabyla majetek prostřednictvím dědictví nebo odkazu s podmínkou, doložením času nebo příkazem, případně obdržela účelově vázané prostředky z veřejných prostředků – pak použije likvidátor tyto prostředky podle rozhodnutí orgánu, který je poskytl (§196 občanského zákoníku)
- likvidátor podá návrh na výmaz z veřejného rejstříku pomocí online formuláře, všechny potřebné přílohy pro spolky jsou vypsány zde,
- dojde k výmazu z veřejného rejstříku a následuje zánik organizace.
Organizaci lze samozřejmě zrušit i nedobrovolně, soudním rozhodnutím. Dochází k tomu primárně z důvodu nefunkčnosti organizace, důvodem však může být i výkon zakázané činnosti nebo jiný rozpor se zákonem. V tomto případě stanovuje likvidátora soud. Návrh na zrušení organizace může podat osoba, která osvědčí právní zájem (např. člen organizace).
Specifické formy organizací mají dále zvláště upravené způsoby svého zániku. Zrušení a likvidaci spolku upravuje občanský zákoník v ustanoveních §268 – §273. Zrušení a likvidaci nadací nalezneme v §376 – §381 občanského zákoníku. Zrušení a likvidaci nadačního fondu upravuje §401 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, který je ale velmi stručný – na nadační fond lze ale pro tyto případy přiměřeně použít právní úpravu nadací. Pro ústavy občanský zákoník neupravuje zrušení ani likvidaci, ale v §418 uvádí, že se opět obdobně užijí ustanovení o nadaci.
Účetnictví a daně
Dle Zákona o účetnictví je každá právnická osoba povinna vést účetnictví. Ani neziskové organizace nejsou žádnou výjimkou. Častým dotazem bývá, zda je lepší vést jednoduché nebo tzv. podvojné účetnictví. Na tento problém nám odpovídá výše zmíněný zákon. Aby nezisková organizace mohla vést jednoduché účetnictví je nutné, aby splnila následující podmínky:
- není plátcem daně z přidané hodnoty,
- její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3000000 Kč,
- hodnota jejího majetku nepřesáhne 3000000 Kč a
- je současně:
- spolkem nebo pobočným spolkem,
- odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací nebo pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
- organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů nebo pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
- církví, náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
- honebním společenstvem.
Pro ostatní spolky, fundace a ústavy je povinnost vést účetnictví podvojné, dnes označované jednoduše pojmem účetnictví.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
Další základní otázkou je, zda jsou neziskové organizace plátci DPH. Této problematice se věnuje pro změnu Zákon o dani z přidané hodnoty. Pokud neziskové organizace uskutečňují ekonomickou činnost, jsou plátci DPH. Ekonomickou činností je většina činností spojených s příjmem, s výjimkou:
- poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro členy spolku,
- poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou,
- poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího,
- poskytnutí služeb a dodání zboží v souvislosti s výše uvedeným při příležitostných akcích, které výlučně slouží k financování hlavní činnosti neziskové organizace.
Druhým faktorem ekonomické činnosti je její soustavnost. Do ekonomických činností tedy nespadají jednorázové akce typu vstupného na benefiční koncert, poplatku za kurz, pronájmu prostor atd., pokud nejsou tyto činnosti opakovány. Přesná definice soustavnosti ale není v zákoně uvedena.
Z plátcovství DPH jsou také vyjmuty organizace, jejichž obrat nedosahuje ve dvanácti po sobě jdoucích měsících jednoho milionu korun.
Potřebujete více informací?
Právní aspekty, zejména zakládání neziskové organizace, jsou velmi rozsáhlé. Pokud zde nenaleznete dostačující informace, poraďte se s našimi odborníky ⟶
